| Úvodní stránka | Penzion Hochwald | Café Hochwald | Ceník a rezervace | Reference | Historie a pověsti |
Dům číslo 11 - Kramář Stephan
Domy na náměstí v Horní Plané mají všechny svá jména. Na místě dnešního pensionu Hochwald stával dům již v roce 1445, později nazvaný "Kramář Stephan", podle kramáře Stephana, který dům dne 20.března 1685 koupil za 650 kop grošů. Současný pension je postaven na autentických základech uvedeného domu; z pradávných let je zachována téměř 10m hluboká studna, vykládaná šumavským granulitovým balvanem a pověstná svou dobrou vodou. Je doloženo, že v domě č.11 se nevyskytovaly ani noční můry ani čarodějnice. Obyvatelé domu "Kramář Stephan" měli mít vždy klidný spánek.
Noční můry
V Horní Planá se noční můry a čarodějnice vyskytovaly často. Můry byly lidé, kteří se proměňovali ve stébla slámy a klíčovou dírkou pak prolézali do příbytků ke svým sousedům. Tam jim lehly na prsa a dusily je. Napadený člověk rychle chřadnul a když se nepodařilo můru včas zneškodnit, brzy zemřel. Pokud noční můra právě prolézala klíčovou dírkou a někdo na ni zavolal, vrátila se do své lidské podoby a v těsné dírce se zadusila.
Čarodějnice zase mívaly své reje u Božích muk poblíž Koňského vrchu (v lese 1 kilometr jihovýchodně od města). To dokládá hornoplánský měšťan Friepes z domu č.18, který se sem v noci vypravil pro zapomenutou kosu. Čarodějnice létaly ve vzduchu, tancovaly s košťaty a házely po sobě hroudy másla. Na střeše Božích muk seděl černý mužík a hrál jim na housle k tanci příšernou melodii. Uprostřed hry náhle zakvílel: "Jeden tu na nás kouká a nenechá nás na pokoji!" Hned nato se celá pekelná společnost rozprchla. Friepes mezi čarodějnicemi poznal také některé Hornopláňanky.
Historie vesele i vážně
Horní Planá byla poprvé zmíněna v roce 1332 jako poddanská obec kláštera Zlatá trnová koruna. V roce 1349 ji císař Karel IV. povýšil na městys. Od roku 1420 připadla obec do domény Vítkovců-Rožmberků (šlechtici pětilisté růže - dodnes k vidění na hornoplánském kostele), kteří byli v oblasti nejstarším šlechtickým rodem (již od 11.století). Vlastníci domu Kramář Stephan jsou v nejstarším urbáři uvedeni od roku 1445.
Jednotliví vlastníci:
1445 Blazko Textor (tkadlec)
Okolí městečka pokrývaly neprostupné pralesy. Obyvatelstvo se po staletí živilo převážně pastevectvím a pěstováním lnu. Doznívaly husitské bouře, šlechta se zmocnila královského a církevního majetku a začala jej využívat.
1484 Blazko Kramer (kramář)
Po ukončení husitských válek se hospodářská situace ustálila. Čile se obchodovalo s německým obyvatelstvem za zemskou hranicí.
1493 Blazek
Šumavské obce byly v té době protkány sítí panských hospod (hospodou byl každý osmý dům). Zde se pravidelně uzavíral pracovní cyklus většiny obyvatel. Pilo se hlavně pivo a kořalka. Blahobyt obce zvyšoval obchod se solí.
1500 Andre Sartor (krejčí)
Jan II. z Rožmberka zavřel hornoplánskou radu do věže kvůli nekalé konkurenci v obchodu se solí. Odebral jim zfalšované privilegium, které rozstříhal, a radní věznil ve věži tak dlouho, doku neslíbili, že zanechají dopravu soli přes Plešný a nebudou narušovat práva města Prachatic (1531). Císař Maxilián II. udělil Horní Plané znak s medvědem(1568).
V roce 1585 se v Plané objevil mor. Lidé mřeli jako mouchy. V jednu neděli bylo v kostele pouze 7 lidí. Ostatní byli mrtví, nemocní nebo se o nemocné starali. Pro nedostatek místa již nešlo pohřbívat na hřbitově, tak byly kopány jámy na polích a lukách. Ve mlýně v Předním Hamru zemřeli všichni obyvatelé; přežil jediný kulhavý muž, který pak obstarával všechny práce (odtud pochází rčení: "Mám více práce než kulhavec z Hamru." ).
1590 Marx Khandler (obchodník)
V Plané se nacházelo 13 hostinců. Blízký pivovar v Černé patřil mezi největší šumavské pivovary.
Koncem období došlo k povstání českých stavů - cílem šlechty bylo udržet si své výsady oproti císaři (1618). Začala Třicetiletá válka, do Plané vpochodovalo Plané císařské vojsko generála Buquoye.
1620 Thomas Pinter
Česká šlechta prohrála bitvu na Bílé hoře u Prahy. Země pak upadla na 300 let do područí Rakousko-Uherska. Došlo k násilné germanizaci a Planou (jako ostatně celou Šumavu) začíná kolonizovat německý živel.
V Plané táboří plukovník Maradas se svými španělskými žoldnéři (obávaný císařský bojovník, který se proslavil v bitvě na Bílé hoře).
1635 Andreas Stifter
Vlekla se Třicetiletá válka, země se nacházela v hospodářském rozvratu. První vlna ukrývání pokladů před loupežníky. Na Planou podnikla nájezdy švédská vojska generála Torstensohna (1641, 1647). Dva švédské tábory byly umístěny na Koňském vrchu (pozdější rejdiště čarodějnic), kde se dlouho poté nacházely zbraně a švédské hroby..
1668 Bartel Milner
K ochraně hranic před Švédy Přitáhlo do Plané 1680 rakouské dělostřelectvo (1680).
20.3. 1685 Kramář Stephan Sarawer
Nastává nucená katolizace protestantů (vyznavačů husitské víry).
Od roku 1710 začíná éra Schwarzenbergské šlechty, postupného rozvoje skláren a využívání dřeva z okolních pralesů.
1717 Thomas Sarauer
Hojně užívány pranýřové tresty (pranýř stojí pod kostelem dodnes). K pranýři bývali přivazováni železným obojkemi zloději, hašteřivé ženy, rouhači proti Bohu a padlé dívky.
1747 Johanes Stifter
1751 Ignatz Stifter
V roce 1760 poprvé slavnostně ochutnány v Horní Plané brambory.
Kníže Josef ze Schwarzenbergu nařídil, že žádný plánský poddaný se nesmí bez jeho povolení zadlužit více jak 7 dukáty. Dále potvrdil pro poddané zákaz chodit do škol (1768). Pod trestem veřejného výprasku bylo zakázáno práskání bičem (1774).
Byl vybudován Schwarzenbergský pavební kanál a byly zahájeny dodávky palivového dříví pro Vídeň. V okolí Plané přibylo tisíce obyvatel.
1800 Wenzel Stifter
Napoleon opět začal válku proti Rakousku (1800). V Plané byli ubytováni vojáci mající za úkol střežit zemské hranice proti Bavorku a Hornímu Rakousku, odkud se předpokládal vpád Francouzů. Ve stejném roce sem dorazila také ruská vojska. Obec za ně zaplatila 350 zlatých, za což dostala dlužní úpis.
Narodil se nejznámější rodák obce spisovatel Adalbert Stifter (1805).
Po bitvě Napoleona u Egmühl v Bavorsku táhla krajinou loupeživá vojska. Lidé prchali z domovů a zakopávali v okolí všechny cennosti, aby je uchránili před nepřáteli i spojenci (druhá vlna ukrývání pokladů, které nebyly dodnes nalezeny).
1818 Johann Stifter
Válka ukončena, nastalo zklidnění a postupný vzestup hospodářství.
Služebnictvu a tovaryšům bylo zakázáno hrát karty o peníze nebo se sázet. Směli pouze hrát kuželky o nápoje. Za porušení následovalo 6 dnů vězení, při opakování zostřeno výpraskem(1836).
Náměstí bylo v té době velice zanedbané: …Je na něm mnoho kopců hnoje, prohlubní s vápnem a vše je zaneřáděno starým zdivem a hromadami dřeva. Kolem dokola pobíhá dobytek…
1848 Johann Rienmüller
Na náměstí zřízen pěkný park, ale na trávník a chodníky mohli vstupovat jen státní úředníci, což vzbuzovalo velkou závist (1855). Park byl předán ke všeobecnému používání až v roce 1907.
V roce 1856 byl v pralesích pod Plechým poblíž obce Jelení Vrchy zastřelen schwarzenbergským myslivcem Jungwirtem zvaným Hütten Hans poslední šumavský medvěd.
V roce 1887 napadlo ve městě 4m sněhu.
1890 Johann Rienmüller jun.
V roce 1902 zasáhla město hadí pohroma - v okolí muselo být ubito 1.842 zmijí, za což bylo vyplaceno 736,40 Korun. V roce 1904 se v Plané poprvé topilo hnědým uhlím.
V roce 1910 žilo v Plané 1.700 obyvatel, z toho 5 Čechů, zbytek Němci.
Vznik Československa (1918) měl za následek nepokoje v pohraničních oblastech, kde obyvatelé chtěli být přičleněny k Rakousku. 30.listopadu 1918 bylo město obsazeno českým vojskem, které zde pobývalo až do roku 1920.
1920 Anna Rienmüller
Nastávalo posilování českého vlivu, především ve státní správě (finanční úředníci, poštovní zřízenci, četníci byli téměř pouze českénárodnosti).
1925 Johann Rienmüller
11.června 1925 se konal první poslech rádiového koncertu v hostinci U Zeleného tkalce (dnes naproti pensionu Hochwald přes náměstí). Lesní správce Friedl si pak zakoupil první rádio v obci (1926). V okolí obce byly vykopávány kořeny kapradí - vykupoval je Ing. Skrbek, který ji jako první zakoupil v obci auto. Následně bylo vyrývání kořenů kapradí zakázáno.
V roce 1928 byly umístěny značky omezující rychlost přes obec na 15km/hodinu.
V roce 1929 bylo dne 11.února -30°C, naopak 3.září +53°C!
Bylo zakázáno nošení odznaků s hákovým křížem (1932) a následně zakázána Německá národní strana, v roce 1934 však vznikla Sudetoněmecká vlastenecká fronta se stejným cílem: Zničení Československa. V roce 1935 promluvil na náměstí v Horní Plané před 5.000 lidmi vůdce německé menšiny v Československu Konrád Henlein, ve volbách téhož roku získal nadpoloviční většinu planských hlasů, na jaře 1938 již 937 hlasů z 1.068 možných hlasů.
30.září 1938 se stáhla mobilizovaná česká armáda a vzápětí do města dorazila jednotka sudetoněmeckého Freikorpsu. Německé vojsko vstoupilo do Horní Plané 2.října.
Následovalo vyhnání Čechů z celého pohraničí.
1945 Anna Rienmüller
Blížil se konec války, ve městě se začali objevovat uprchlíci z koncentračních táborů Mauthausen a Flössenbürg.
6.května 1945 obsadila Horní Planou americká armáda. Poté převzali civilní správu Češi. Bylo zahájeno nucené vystěhovávání, záběr obchodů a selských usedlostí. Cílem bylo vykázat všechny Němce z historického území československého státu.
1946 rodina Nachlingerova
Došlo k úplnému vysídlení obyvatel německé národnosti. Někteří starousedlíci byli odsouzeni do vězení na 5 až 20 let, poslední vězni byli propuštěni v roce 1955. Protiněmecké nálady údajně nevybočovaly z evropského rámce.
Přichází zcela noví osadníci (Češi, Slováci, Maďaři, Rumuni) a od Československého státu si zakupují zemědělské usedlosti. V průběhu 50.tých let jim byly některé pozemsky násilím vyvlastněny /pozemek domu Kramář Stephan o sousední se táhly až ke Stifterově ulici-dnes bytovky/.
V roce 1951 zřízeno hraniční pásmo, kam nikdo nesměl. Hranice byla hlídána plotem s vysokým elektrickým napětím. V roce 1965 se upustilo od vysokonapěťového způsobu ochrany (příliš mnoho mrtvých, i mezi Pohraniční stráží) a přešlo k signálnímu zabezpečení.Sporadicky dochází k útěkům občanů do Rakouska.
V roce 1976 přeletěl americký pilot-veterán Lipenskou přehradu vypůjčeným vrtulníkem a přepravil přes hranici východoněmecké emigranty.
1990 rodina Váchova
Po roce 1989 oživuje zájem o zachovalou přírodu oblastí Šumavy.
Stávající majitelé silně poškozený a několikrát přestavovaný objekt odstranili a na jeho místě postavili pension Hochwald. Název má vzdát hold Adalbertu Stifterovi, jeho nejslavnějšímu dílu - Der Hochwald. Jde o pralesovitý útvar v okolí Plešného jezera (Blockensteinsee), kam autor zasadil svůj příběh. V přízemí pensionu byl zřízen obchod se suvenýry, mapami a pohlednicemi - Šumavské prodejní museum.
Při cestě přes zamrzlou hladinu Lipenské přehrady se místní občan probořil s traktorem do 5-ti metrové hloubky. Podařilo se mu vyplavat a pokryt ledovou krustou došel do bufetu na náměstí. Zde si dal pro zahřátí grog a již druhý den byl v práci; nedostal ani rýmu. Traktor byl vytažen po několika dnech (2003).
